ZOBRAZENÍ BLOGU

JAK NÁS VIDÍ OSTATNÍ ANEB CO DĚLAT KDYŽ SE NÁM NĚKDO POSMÍVÁ

Rozhodl jsem se pro vytvoření nové stránky, protože mnoho lidí, kteří se stále schovávají, stydí se, a propadají depresi, se tato stránka na mém blogu může pro někoho stát velmi nápomocnou.

Pro mnoho lidí, kteří snad milují nafukovací hračky, žijí s nimi, věnují jim každou volnou chvilku, ale neví, jak se mohou vyrovnat s tím, že se někdo vysmívá tomu, že někdo miluje nafukovací hračky je mu třicet let a k vodě táhne tu svou nafukovací rybu nebo snad dnes jednorožce... kteroukoli nafukovací hračku kterou má rád na tom není nic špatného.

Pokud by někdo potřeboval pomoct nebo poradit nebo se jen semnou seznámit zanechte mi na tomto blogu váš komentář já se vám s jistotou ozvu... 

Já osobně jsem podnikl několik tur k zatopenému lomu a táhl jsem se, se spoustou nafukovacích hraček a nikdy jsem se nepotýkal s tím, že by se mi kvůli tomu někdo smál, ale na druhou stranou naprosto chápu a moc dobře vím, jak může někomu srazit sebevědomí to když se někdo někomu posmívá kvůli tomu, že sedí na nějaké nafukovací hračce.

Proto bych každému poradil... nevšímejte si toho, tito lidé ničemu nerozumí a pokud snad je stále nelze ignorovat snažte si vybrat jiné místo kde byste mohli trávit čas s hračkami u vody. Pro každého člověka, který nemá nic lepšího na práci, než ubližovat druhým by si měl uvědomit že, podle zákona omezuje osobní svobodu jiným a je to trestný čin stejně tak jako svobodně se projevit a mnohem více.

Když jsem byl v létě v roce 2022 u vody v zatopeném lomu které se nachází za obcí Dobříň v ústeckém kraji, se svou Shopií jak ji říkám já, formálně jde o Fya Ryu, nafukovacího draka od Inflatableworld.de stále však jsem nepřišel na to jak se na, tak velké hračce plavit, ale byl to krásný a nezapomenutelný den a k tomuto dni se váže příběh který vám nyní zde napíšu... Když jsem si tedy na ni úspěšně sedl a díky tomu že je dlouhá tak ji vyčnívala hlava tudíž ji zahlédlo spousty lidí, při odchodu jsem zahlédl dva postarší pány a jednu starší ženu byly to lidé v důchodu, když jsem však procházel kolem těchto dvou postarších pánů tak jsem zaslechl jejich rozhovor:

 ...hele normálně jsem ti vlezl do vody a když jsem se otočil, zahlédl jsem obří bílou pruhovanou hlavu s rohy...

Slyšet něco takového mě skutečně zahřálo u srdce, bylo to něco krásného, dokonce jsem měl nutkání za těmi pány zajít a promluvit si s nimi o tom co ten pán vlastně viděl. 







Žádné komentáře: